Reklama
 
Blog | Michal Zlatkovský

9 důvodů, proč měl Doktor Martin zůstat v Anglii

„Martin. Doktor Martin,“ řekl by pravděpodobně Miroslav Donutil, kdybyste se ho zeptali na jeho aktuálně nejpopulárnější roli. Česká televize se totiž rozhodla adaptovat deset let starý oblíbený seriál britské ITV Doc Martin, ve kterém se misantropický a sociálně nepříliš zdatný chirurg z Londýna ocitne v přímořském anglickém městečku a začne pracovat jako kapitalistický ekvivalent obvoďáka, z čehož pochopitelně plyne spousta legrace. První, z originálu skoro scénu od scény převzatý, dvojdíl Doktora Martina přitáhl skoro 1,5 miliónu diváků.

Už před jeho vysíláním se ovšem objevily náznaky, že převod seriálu do českého prostředí neprobíhal úplně standardně. Sám Donutil se v rozhovoru pro čtvrteční magazín Mladé fronty Dnes nechal slyšet, že do vyznění Doktora Martina výrazně zasáhl: „Točit kopii?říkám, tak to se omlouvám, ale to u mě neuspějete, žádnou kopii dělat nebudu. A řekl jsem, že to budu dělat buď podle sebe, nebo jdu pryč.Už během prvních minut pátečního obřadního setkání před televizní obrazovkou pak začalo být jasné, že doktor Martin měl zůstat raději v Anglii. „Ale proč?“ ptá se zvídavý čtenář tohoto blogu, aby to zjistil v následujících devíti bodech:

  1. Z anglického městečka u moře jménem Portwenn se stala beskydská vesnička Protějov, zřejmě na půl cesty mezi Bnem a Koměříží. Výměna pobřeží Keltského moře za Západní Karpaty je vzhledem k pozici Česka pochopitelná, nese s sebou ovšem jistá úskalí. Když doktor Martin například sjede nešťastnou náhodou autem z cesty a neskončí v bažině, ale na rovné louce u balíku sena, je těžké uvěřit, že mu kvůli tomu přestalo fungovat auto. Následný dialog s policistou, který v české verzi vyznívá tak, že se Martin nárazem dvacetikilometrovou rychlostí do slámy snad pokusil spáchat sebevraždu, už celou situaci lehce posouvá do absurdity.
  2. Česká vesnice obecně funguje trochu jinak než britské maloměsto. Obvykle se v ní například nesetkáme s policejní stanicí, supermarketem s expresní pokladnou ani místním rádiem. Doktor Martin je nicméně na tak výjimečné poměry zvyklý, protože ho neudiví ani to, že ve vesnici mají „rádiovou hvězdu což je ovšem v českém pojetí hlasatelka místního rozhlasu.
  3. Anglický Martin je autenticky nerudný chlapík, který nemá rád lidi a naopak zbožňuje sarkastické poznámky na jejich adresu. Střety i vtipy v seriálu jsou postaveny právě na jeho povaze: nebojí se odkázat kohokoliv ve svém okolí do patřičných míst. Český doktor Martin je oproti tomu v zásadě laskavý člověk, který je ze situací, ve kterých se ocitne, lehce mrzutý, ale jak už to tak u nás bývá, všechno nakonec dobře dopadne. Spousta scén je tak v seriálu vlastně obrácena naruby: zatímco původní Martin pošle stěhováka žádajícího o dýško do háje, ten „náš“ mu nabídne prohlídku zdarma. Miroslav Donutil v roli zlého člověka je patrně pro všechny – včetně Miroslava Donutila – naprosto nesmyslná představa.
  4. Důvod, proč musel Martin opustit svou původní práci chirurga, je vysvětlen na konci druhého dílu: začalo se mu dělat špatně z pohledu na krev. Zatímco v anglické verzi jde o mírné překvapení, které ovšem v kontextu dosavadního děje dává smysl, v té české nechali tvůrci Martinovi v prvním díle téct krev z nosu – aniž by jevil sebemenší známky potíží. No, kvůli nevolnosti z pohledu na dramaturgická přehlédnutí se doktor na vesnici nestěhoval.
  5. Doktor Martin je samozřejmě single, aby nic nebránilo rozvinutí milostné zápletky s učitelkou místní základní školy, která se bude jako červená nit vinout mnoha sériemi atakdále. Zatímco je ovšem věkový rozdíl mezi původními herci pěkných osm let, čtyřiašedesátiletému Miroslavu Donutilovi a Jitce Čvančarové, která v březnu oslavila sedmatřicítku, se sexuální chemie věří poměrně těžko – pokud se ovšem česká verze neodchýlí od originálu a doktor Martin se neseznámí s učitelčinou matkou.
  6. Český seriál musí být slovy Miroslava Donutila natočen tak, aby ho pochopila i babička z Podkrkonoší. To má nejen tragikomické důsledky vypovídající o stavu českých televizí, ale týká se to i Doktora Martina, který je oproti i tak nepříliš komplikovanému originálu ještě tzv. přístupnější. Martin se hned na začátku seriálu potká s budoucím objektem svého zájmu z předchozího bodu ve vlaku – a hned v další scéně na radnici zjistí, že se budou potkávat dost často. V anglické předloze je to vyjádřeno výměnou pohledů; u nás přítomná vedlejší postava dodává: „Něco mi říká, že už se znáte.“ Ano, stejně jako všem divákům, kteří v uplynulých třiceti sekundách nepodstoupili lobotomii.
  7. Lobotomii ovšem podstoupila většina obyvatel Protějova, kteří oproti jejich předobrazům z Portwennu chodí výhradně ve dvacet let starém oblečení, což zřejmě souvisí s jejich rozhodnutím chovat se jako karikatury vesničanů. Z důstojného plukovníka ve výslužbě je zubožený hajný s výrazem „vzdal jsem život“, z drzé Martinovy recepční mimořádně nesnesitelná slovenská zdravotní sestra, která v životě neslyšela o tlakoměru.
  8. Protože vzhledem ke zlaskavění postav i celkové atmosféry přestal fungovat původní sarkastický humor, byl nahrazen širokou škálou lidové legrace – od soulože manželky s milencem v hasičském voze, kterou manžel komickou náhodou zahlédne, přes vděčnou scénu „máte vynikající cmundu“ po staré dobré šlápnutí do lejna.
  9. A nakonec něco ryze českého: jeden z pokusů vykreslit sžívání zprvu nelaskavého doktora Martina s Protějovem spočívá v jeho trvání na placení třicetikorunového – ze zákona povinného – poplatku za vyšetření, který jeho předchůdce hradil z vlastní kapsy. Naštěstí si brzy uvědomí, jak moc tím místním prostým vesničanům křivdí a že svou lidskost prokáže nejlépe tím, že poplatek zase zruší. A tak, jak už bylo zmíněno výše, všechno nakonec dobře dopadlo.

V Anglii ovšem doktor Martin přes to všechno nezůstal. V příštím díle ho čeká epidemie průjmu.

Inspirováno postřehy Filipa Schneidera a Markéty Lukáškové.

Reklama